EuroEkonóm.sk
Tvoří jej instituce a faktory, které ovlivňují základní hodnoty společnosti, postoje, záliby a chování. Lidé téměř nevědomky vstřebávají světonázor, který určuje jejich vztah k sobě samým, k ostatním, k přírodě a k vesmíru.
? Vztah lidí k sobě samým. Důraz, který lidé kladou na své uspokojení, se mění. Snaha dosáhnout vysoké míry sebeuspokojení neustále roste
? Vztah lidí k ostatním. Někteří sociologové se domnívají, že dochází k posunu v myšlení lidí od „já a společnost“ k „my a společnost“. Lidé se více zajímají o osudy lidí bez domova, kriminálníků a o další sociální problémy
? Postoj lidí k organizacím. Většina lidí je ochotna pro organizace pracovat, i když k nim má kritický postoj. Věrnost organizacím klesá. Lidé jim důvěřují stále méně. Pracovní etika upadá.
? Názory lidí na společnost. Lidé mají ke společnosti různé postoje. Od těch, kteří ji brání (obhájci), přes ty, kteří ji řídí (tvůrci), až po ty, kteří si z ní chtějí brát (příjemci), chtějí ji měnit (měnitelé), hledají něco hlubšího (hledači), nebo ji chtějí opustit (utečenci).
? Postoj lidí k přírodě. Dlouhodobě převažuje snaha o dokonalé podmanění přírody prostřednictvím technologií a názor, že příroda je štědrá.
? Názory lidí na vesmír.
Mezi charakteristiky kulturního prostředí, které ovlivňují marketingové rozhodování, patří:
Přetrvávání kulturních hodnot
Základní názory a hodnoty člověka jsou vysoce stálé a utvářejí se v procesu učení a výchovy v rodině. Druhotné názory se mění častěji.
Subkultury
Skupiny lidí se stejnými hodnotovými systémy, založenými na zkušenostech z běžného života (teenageři, manažeři, důchodci…).
Změny druhotných kulturních hodnot
Základní hodnoty jsou vcelku trvalé, ale kultura se mění. Odhalení trendu kulturních změn znamená pro firmu novou příležitost.
Kulturní hodnoty společnosti se projevují ve vztazích mezi lidmi, ve vztahu lidí k sobě samým, k institucím, společnosti, přírodě a světu. Jde především o míru solidarity, pomoc v nouzi a zapojování se do dobročinných akcí, tedy o orientaci marketingu na produkty společenského charakteru.
Firmy se ve své strategii snaží nejen pasivně přizpůsobovat změnám prostředí, ale také je aktivně formovat, například v oblasti legislativy, veřejného mínění, osvěty a vzdělávání, čímž samy ovlivňují vznik nových marketingových příležitostí.
