Mezinárodní marketing (marketing přesahující hranice jednoho státu) je otázkou podnikatelského přístupu. Podnikatelské a marketingové aktivity musí odpovídat potřebám mezinárodních zákazníků. Tato filozofie vychází z představy, že podnik může co nejlépe naplňovat své podnikatelské a marketingové cíle na světových trzích, pokud vyrábí to, co jsou zákazníci připraveni koupit. Má tak integrační funkci mezi potřebami mezinárodních zákazníků a cílovým systémem podniku. Nejprve je třeba provést průzkum trhu, aby byly zjištěny specifické potřeby zákazníků na vybraných trzích týkající se výrobků, které podnik v současnosti vyrábí, případně je připraven vyrábět v budoucnu.
Vedení podniku by mělo vycházet z předpokladu, že potenciálními oblastmi odbytu je celý svět, a orientovat nasazení všech funkčních strategií na uspokojování potřeb zákazníků po celém světě. Takto usměrněná podnikatelská strategie podniku umožňuje dosáhnout cílů v podstatně vyšší míře než nasazení nekoordinovaných funkčních strategií.
Odkud pramení rozdíly v účinnosti?
Oblast výzkumu a vývoje by měla zaměřovat své aktivity například na vývoj výrobků pro zákazníky po celém světě a politika zásobování by měla cílevědomě sloužit prodeji.
Volba míst výroby v rámci výrobní politiky by se mohla řídit výhodami blízkosti velkých trhů, jako jsou Japonsko a USA, i předpokládaným snižováním nákladů na jednotku produkce. Finanční prostředky by se získávaly na nákladově výhodných finančních trzích v příslušných zemích, přičemž by se při zřizování výrobních základen využívaly národní subvence. Zohlednit lze také aspekt celosvětové daňové optimalizace.
Tyto představy ukazují, že účinek koordinované a integrované funkční strategie na zákazníka bude podstatně koncentrovanější než v případě absence koordinace. Podstatné je, že při integrované strategii je očekávaná míra dosažení podnikatelských cílů vyšší.

Ako článok definuje význam medzinárodného marketingu pre podnikanie?
Je etické prispôsobovať marketingové stratégie špecifickým kultúram, aj keď to môže znamenať zavádzanie stereotypov alebo využívanie kultúrnych rozdielov na predaj?