Marketing cestovního ruchu

Cestovní ruch můžeme definovat jako cestování osob, které se na přechodnou dobu vzdálily z místa bydliště, aby se zdržovaly jinde za účelem uspokojení životních a kulturních potřeb nebo osobních přání nejrůznějšího druhu, přičemž vystupují pouze jako spotřebitelé ekonomických a kulturních statků.

Cestovní ruch (hovoří se o průmyslu cestovního ruchu) má hrubý podíl na tvorbě HDP (zejména aktivní cestovní ruch).

Obecná specifika marketingu služeb

Marketing cestovního ruchu – je třeba vědět, že v marketingu cestovního ruchu existuje 6 obecných a souvisejících specifik:
a) nehmotný charakter služeb
b) místní a časová vázanost služeb
c) pomíjivost služeb
d) zvláštní distribuční cesty = v cestovním ruchu je celý systém dodání zákazníkovi zajišťován cestovní kanceláří a jedná se zde o distribuci zákazníka. Samotné poskytování služeb – zákazník se pohybuje v jiné rovině než poskytovatel služeb (kuchyně – distributorem je číšník). Firmy poskytující služby mají své distribuční cesty
e) podmíněnost nákladů = je obecně dána vnitřními a vnějšími podmínkami. Je dána sezónností – týdenní i podle ročních období (lůžková
kapacita hotelů)
f) vázanost služeb na jejich poskytovatele

SOUVISEJÍCÍ SPECIFIKA MARKETINGU SLUŽEB
a) poměrně úzké vymezení marketingových činností
b) nedostatečné oceňování marketingových dovedností
c) odlišná organizační struktura
d) nedostatek údajů o výkonnosti konkurence
e) dopad vládní regulace
f) omezení příležitostí pro neziskové firmy

Specifické zvláštnosti služeb cestovního ruchu

• kratší expozice služeb oproti hmotným výrobkům
• výraznější vliv psychiky a emocí při nákupu služeb
• větší význam vnější stránky poskytování služeb
• větší důraz kladený na image a úroveň
• proměnlivější distribuční cesty
• větší závislost na komplementárních firmách (v cestovním ruchu při poskytování služeb – ubytování je vázáno na jinou samostatnou firmu, např. půjčovnu aut)
• dochází zde ke kopírování služeb – služby nejsou chráněny patentem
• velký důraz na propagaci mimo sezónu.