Krize v komunikaci může nastat v každé firmě, všechny společnosti mají problémy. Ve chvíli, kdy se z nich stanou veřejné problémy, nastává krize. O krizi mluvíme tehdy, když nežádoucí události, které poškozují pověst společnosti, snižují také její schopnost podnikat, když je ohrožen cenný majetek společnosti – její pověst a dobré jméno –, například požár, stávka, živelná pohroma, korupční skandál apod. Důsledky se mohou projevit v několika oblastech, od ztráty zákazníků a obchodních partnerů, snížení podílu produktu na trhu až po ztrátu důvěry a pokles akcií.
Cílovými skupinami krizové komunikace jsou kromě médií především ti, kterých se událost bezprostředně dotýká. Se všemi těmito skupinami je třeba najít vhodný způsob komunikace.
V čele krizového týmu by měl během krize stát nejvyšší výkonný představitel firmy. V praxi se při řešení krize osvědčil vedle týmu odborníků, kteří odstraňují samotnou krizovou situaci, také tým komunikátorů. Jejich úkolem je zpracovávat informace a komunikovat s médii.
Cílem krizové komunikace je přesvědčit média, že společnost k problému přistoupila s maximální odpovědností, na základě principů lidskosti a etiky, a podnikla všechny možné kroky ke zmírnění a vyřešení důsledků krize. Nejvyšší prioritou je udržet si důvěru veřejnosti a médií.
Nástroje, které využíváme v případě vzniku krize: tiskové brífinky, poskytování prohlášení a informací o aktuální situaci. Základem je příprava před krizí. Firma by měla mít vypracovaný jednoduchý a funkční krizový plán, připravená řešení, pravidla pro zaměstnance a podpůrný materiál – krizový manuál.
Issues komunikace (z anglického Issues communications) je oblastí PR, která se využívá při uvádění nových produktů a technologií na trh nebo při etablování nové firmy na trhu. Cílovou skupinu je třeba nejprve vzdělávat a teprve následně realizovat podpůrné aktivity.
