Analýzy v marketingovém řízení

Analýzy v marketingovém řízení

Analýza trhu

V analýze trhu se zaměřujeme na typy trhů, vývoj trhu a jejich charakteristiky. Ekonomika státu představuje komplex vzájemně se ovlivňujících trhů, které jsou propojeny procesy směny – jde o:

  • trhy zdrojů (zdroje – suroviny, práce, peníze),
  • trhy výrobců (zboží),
  • spotřební trhy (koncoví zákazníci – zboží, služby),
  • zprostředkovatelské trhy (obchodní trhy – zboží, služby),
  • vládní trhy (institucionální trhy, neziskové trhy – produkty, služby, peníze).

Vývoj trhů

Podobně jako produkty procházejí životním cyklem také trhy:

  • vznik – změna skrytého trhu (s rozptýlenými preferencemi) v zjevný trh s hromadnými projevy,
  • růst – vstup více organizací, růst nabídky,
  • zralost – štěpení trhu (fragmentace) a konsolidace trhu,
  • úpadek – pokles potřeby, změna technologií.

Charakteristiky vývoje trhu

Důležité informace pro plánování výroby

  • index vývoje trhu = současná poptávka ve vztahu k maximální možné poptávce,
  • penetrace trhu = naplnění (využití) potenciálu trhu,
  • aktuální podíl organizace na trhu = počet prodaných produktů organizace / poptávka na trhu (celkový počet prodaných produktů).

Úlohy (pozice) organizací na trhu

  • lídr (vůdce) trhu – přichází s inovacemi, iniciuje změny,
  • vyzyvatel – má ambice stát se vůdcem trhu, aktivně prosazuje inovace,
  • následovatel – sleduje změny, snaží se na ně reagovat (např. napodobováním produktů a strategií), aby si udržel podíl na trhu,
  • mikrosegmentář – lídr na malém trhu (tržním výklenku), jehož snahou je vyhnout se konkurenci.

Určení podílu na trhu

  1. forma výpočtu (odhadu)
    • počet prodaných produktů (tržby) ve vztahu k celkovému počtu prodaných produktů,
    • znalosti o úspěšnosti jednotlivých strategií
  2. forma průzkumu
    • znalost vlastních objemů dodávek,
    • průzkum u vlastních i potenciálních zákazníků
    • objem odběru u naší organizace,
    • objem odběru od konkurentů
    • výpočet podílu na trhu porovnáním vlastních dodávek a dodávek konkurence.

Analýza zákazníků

Analýza zákazníků se zaměřuje na faktory ovlivňující chování zákazníků:

  • kulturní
    • osvojení souboru hodnot, chování a vnímání, které jsou dlouhodobě uznávány,
    • sociální stratifikace (společenské třídy),
  • společenské
    • referenční skupiny (primární – přímý vliv, sekundární – nepřímý vliv),
    • rodina (početnost, samostatnost členů),
    • role a postavení (co se od osoby očekává),
  • osobní
    • věk, fáze životního cyklu,
    • zaměstnání a ekonomické charakteristiky,
    • osobnost a sebeúcta,
    • životní styl a hodnoty (např. omezení časem nebo penězi).
    • charakteristika a segmentace zákazníků

Analýza procesu rozhodování o koupi

  1. rozpoznání problému – řešení potřeby nebo požadavku na odstranění problému (myšlenky na nákup produktu),
  2. vyhledávání informací – zvýšená pozornost nebo aktivní vyhledávání informací vedoucích k nákupu,
  3. vyhodnocení alternativ – porovnávání výhod různých produktů na základě jejich vlastností,
  4. rozhodnutí o koupi – značka, způsob nákupu, množství, načasování nákupu, způsob platby,
  5. ponákupní chování – míra spokojenosti, jednání na základě míry spokojenosti, způsoby používání a likvidace produktu.

Hodnota vnímaná zákazníkem (Customer perceived value)

  • rozdíl mezi vyhodnocením všech výhod a nákladů nabídky (produktu) a vnímaných alternativ potenciálním zákazníkem,
  • celková hodnota pro zákazníka – vnímaná peněžní hodnota balíčku výhod (ekonomických, funkčních, psychologických), které zákazník očekává od tržní nabídky (produktu),
  • celkové náklady pro zákazníka – souhrn nákladů, které vznikají při vyhodnocování, získávání, používání a likvidaci tržní nabídky (produktu) – včetně finančních, časových, energetických a psychologických nákladů

Analýza konkurence

  • organizace uspokojující stejné potřeby (požadavky) zákazníků, přičemž každá z organizací usiluje o dosažení maximálního podílu na trhu (maximalizaci tržeb, zisku, pozice),
  • nástrojem k dosažení cíle je vytváření konkurenční výhody,
  • konkurenční vlivy se nejvíce projevují v situaci, kdy nabídka převyšuje poptávku (cenová konkurence, necenová konkurence).

Konkurence může být:

  1. dokonalá – vytvoření stejných podmínek (homogenní produkty, volný vstup a výstup, dokonalá informovanost, malý vliv na tržní cenu),
  2. nedokonalá – různé podmínky na trhu (ovlivňování ceny, diferenciace produktů, různě vysoké bariéry vstupu – monopol, duopol, oligopol).

Porterových 5 sil, které rozhodují o atraktivitě segmentu:

  1. hrozba silné rivality – atraktivita segmentu klesá s počtem a agresivitou konkurence v daném segmentu,
  2. hrozba nové konkurence – atraktivita segmentu závisí také na výši bariér vstupu a výstupu, přičemž výhodou pro organizace působící na trhu jsou vysoké bariéry vstupu a nízké bariéry výstupu (bariéry, riziko, rentabilita),
  3. hrozba substitutů – atraktivita segmentu klesá s počtem substitutů, které omezují ceny i zisky,
  4. hrozba rostoucí vyjednávací síly zákazníků – atraktivita segmentu klesá s rostoucí vyjednávací silou zákazníků (organizovanost zákazníků, nediferencovanost produktu, nízké náklady na změnu),
  5. hrozba rostoucí vyjednávací síly dodavatelů – atraktivita segmentu klesá se schopností dodavatelů zvyšovat ceny nebo snižovat dodávané množství.

Konkurenční strategie

  1. strategie tržních lídrů – cíle – rozšiřování (získávání nových zákazníků, zvyšování míry využívání), poziční, křídelní a preventivní obrana (nepřetržité inovace, zlepšování kvality výroby a distribuce, doplňkové služby,
  2. strategie tržních vyzyvatelů – cíle – útok na pozici lídra prostřednictvím definice strategického cíle (na koho útočit, jakým způsobem – podmínkou je dostatek disponibilních zdrojů),
  3. strategie tržních následovatelů – cíle – získání licencí, napodobování (padělatel, klonovač, imitátor, adaptér),
  4. strategie mikrosegmentářů – cíle – vytvoření mikrosegmentu, jeho rozšiřování a ochrana, vyhnutí se konkurenci, vytvoření pozice „lídr mikrosegmentu“ (malého trhu).