Marketingová kampaň na internetu

E-shopy a e-commerce
Marek T.
Marketingová kampaň na internetu

ÚVOD

Podle Petera Druckera budou odpovědi na otázku, co je marketing, různé, zeptáte-li se na ni několika lidí. Právě on patří k průkopníkům managementu a s ohledem na význam marketingu řekl: „Protože cílem podnikání je získat a udržet si zákazníky, podnikání má dvě základní funkce – marketing a inovace. Základní funkcí marketingu je přilákat zákazníka a udržet si ho jako svůj hlavní přínos.“ [1]
Z uvedeného vyplývá, že marketing hraje jednu z klíčových rolí v úspěšném podnikání, neboť se zabývá především získáváním a udržením zákazníků. Zároveň však zahrnuje myšlenku, že účelem marketingu není snaha získat každého zákazníka za každou cenu. Získání nových zákazníků je mnohem dražší než udržení těch stávajících. Musíme poznamenat, že skutečné náklady na získání nového zákazníka bývají až šestkrát vyšší než náklady na udržení stávajícího.
Marketing je proces plánování a realizace koncepce, cenové politiky, propagace i distribuce myšlenek, zboží a služeb s cílem uskutečnit směnu, která plnohodnotně uspokojuje potřeby zákazníka.
Technologie se neustále vyvíjejí, a právě proto se jim marketing musí přizpůsobovat. V této práci se proto budeme věnovat marketingu, marketingové komunikaci apod. Rozšíření a využívání internetu umožnilo podnikům zefektivnit marketingovou komunikaci tím, že snižuje náklady na oslovování spotřebitelů. Tohoto efektu se dosahuje prostřednictvím nových nástrojů marketingové komunikace. Rozvoj reklamy v kyberprostoru je důvodem, proč se tato seminární práce zaměřuje právě na toto téma.
V seminární práci se zabýváme internetem a marketingovou komunikací prostřednictvím propagační kampaně služby při její propagaci na internetu. Na začátku seminární práce jsme definovali pojem marketing a jeho vymezení, stejně jako marketingovou komunikaci, sociální síť a internet. Cílem práce je teoreticky poukázat na nové formy marketingové komunikace. Marketing a jeho aktivity se staly součástí činnosti všech organizací, a právě proto se tyto znalosti staly velmi potřebnými.

Marketing a jeho vymezení

Marketing neodmyslitelně patří k podnikání a prolíná se s prodejem, reklamou i průzkumem trhu. Jde však o velmi komplexní pojem, a proto je velmi obtížné jej definovat. Marketing v dlouhodobém horizontu rozhoduje o úspěchu každého subjektu působícího v konkurenčním prostředí. Termín marketing se začal používat na konci druhé světové války, ačkoli pojem marketing byl definován až ve 20. století v USA. Marketing je definován různými způsoby, proto si nyní některé z nich popíšeme:
„Marketing představuje ucelený systém opatření, který vede k řízení nabídky správného produktu ve správný čas na správných trzích a za správnou cenu.“
Nebo také: „Marketing je proces řízení, jehož výsledkem je poznání, předvídání a ovlivňování potřeb a přání zákazníků a jejich uspokojování v konečné fázi efektivním a vhodným způsobem, který zajišťuje splnění cílů organizace.“
„Marketing je společenský a řídicí proces, v němž jednotlivci a skupiny získávají prostřednictvím tvorby a směny produktů to, co potřebují a požadují“.[2]
Marketing můžeme chápat také jako podnikatelskou filozofii nebo styl řízení zaměřený na maximální uspokojení potřeb zákazníků. Cílem marketingu je zároveň naplňovat podnikové cíle. Hlavním úkolem marketingu je vyvolat na trhu poptávku po produktu či službě daného podniku. Základní nástroje marketingového mixu představují „4 P“: product (produkt), price (cena), place (místo), promotion (propagace); ty je třeba vždy přizpůsobovat novým trendům.[3]

Podstata a význam marketingové komunikace

Marketingová komunikace je jedním z nejdiskutovanějších nástrojů marketingového mixu a její dopad na společnost i podnikání roste. Hesková definuje marketingovou komunikaci následovně: „komunikace, kterou podnik používá k informování, přesvědčování nebo ovlivňování současných či budoucích potenciálních zákazníků. Hlavní charakteristikou této komunikace je zprostředkování informací a jejich obsahového významu s cílem usměrňovat mínění, postoje, očekávání a způsoby chování spotřebitelů v souladu se specifickými cíli podniku. [4]
Marketingová komunikace je v největším kontaktu s okolím podniku, a i z tohoto důvodu je jeho nejsledovanější aktivitou. Shromažďují se zde veškeré informace, které se zkoumají a následně používají jako podpůrný nástroj ostatních politik. Její podstatou je přenos sdělení mezi zdrojem a příjemcem. Základní komunikační model má osm prvků: zdroj, sdělení, kódování, přenos, dekódování, příjemce, zpětnou vazbu a komunikační šumy. [5]

Nové formy marketingové komunikace

Marketingová komunikace na internetu

„Internet přinesl velké změny v oblasti hodnoty pro zákazníka, tvorby cen, nákladů i distribučních kanálů. Změnila se zejména oblast internetového marketingu a marketingové komunikace na internetu. Během několika desetiletí se komunikace výrazně proměnila: ještě před několika lety se informace posílaly dopisy (před 40 lety), před 20 lety stačilo zavolat, před 10 lety už jste mohli zavolat kamkoli – nastala éra mobilních telefonů. A před 5 lety už jsme mohli posílat e-maily. Dnes mu dokonce zanecháme zprávu na sociální síti. I přes rozvoj sociálních sítí musíme poznamenat, že e-mail stále patří k nejvyužívanějším formám komunikace na internetu. Kotler považuje vše na internetu za přímý marketing.[6]
Internet je mezinárodní síť propojených počítačů. Je-li uživatel připojen, může se zapojit do diskuse, číst články, sdílet fotografie, videa, zprávy apod. Internet je marketingovou komunikací v elektronické podobě s globálním charakterem; jde o organizovanou spolupráci v kyberprostoru mezi počítači. Zajišťuje internetovou komunikaci, která je založena na dobrovolném přijímání a dodržování standardních protokolů, pravidel a postupů. Ferencová (Ferencová, Šindleryová, 2009, s. 114) charakterizuje internet jako „rychlou a levnou komunikaci, přístup k nejnovějším informacím, prezentaci podniků a jejich nabídky, vyhledávání obchodních partnerů, odběratelů a potenciálních zákazníků, získávání přehledu o nabídce konkurentů, rychlou komunikaci se zákazníky. Snižování nákladů na prodej i propagaci[7]

Sociální sítě

Uživatelé komunitních serverů se již mohli setkat s reklamním potenciálem sociálních sítí, byť pouze v podobě politicky zaměřených kampaní. Sociální sítě mohou nahradit zpravodajské agentury a jsou pomocníkem personalistů i specialistů. Lidé využívají sociální sítě jako běžný experiment, prostor pro zábavu, online komunikaci, navazování kontaktů, bezplatnou reklamu i tvrdý byznys.

Druhy sociálních sítí

Facebook
Je to druhá nejoblíbenější internetová stránka na světě, má více než 300 mil. uživatelů a je dostupná v 70 jazycích. Jde o sociální nástroj, který spojuje lidi a umožňuje videohovory, zveřejňování statusů, videí apod. Prostřednictvím mobilních telefonů se k Facebooku připojuje více než 65 mil. uživatelů.
Twitter
Je to devátá nejoblíbenější internetová stránka, má 175 mil. uživatelů a představuje „mikroblogovací systém“ pro rychlé a jednoduché sdílení krátkých textových zpráv. Informuje rychleji než jiné kanály, dokonce i než zpravodajské agentury.
Slovenské sociální sítě
Azet.sk, Boom.sk, Kyberia.sk
Podle Balúchové (2010, s. 35) jsou sociální sítě: „novou formou komunikace a stále relativně novým nástrojem pro budování značky. Není vyloučeno, že se reklama na sociálních sítích brzy stane doplňkovou součástí reklamního mixu. Nový svět levné propagace čehokoli objevili jako první hudební promotéři, internetové obchody a další online služby. Sociální sítě mají výrazný růstový potenciál.“ [8]
Diskusní fórum
Jde o druh reklamy na internetu vytvářený uživateli, veřejnou diskusi o daném podniku, službě, firmě či produktu na základě zkušeností.
Webová stránka
Forma internetové reklamy, která prezentuje konkurenceschopnost prostřednictvím prezentace produktu nebo podniku, textu, obrázku i zvukové či video sekce. Ferencová formulovala 5 pravidel pro dobrou webovou prezentaci:

  • „Přenechat tvorbu webových stránek odborníkům – šetří to čas a výsledek je na vysoké úrovni,
  • Dbát na profesionální grafické zpracování stránek
  • Obohatit stránky o zajímavé informace nebo pravidelně aktualizované zpravodajství,
  • Umístit jednotlivé prvky stránky tak, aby byla přehledná,
  • Některé webové stránky firemní prezentace by měly obsahovat jen takový objem dat, aby jejich stahování netrvalo příliš dlouho a nedošlo tak k překročení psychologické hranice 20 sekund.“[9]

Banner
Jde o blikající, pohyblivé nebo statické reklamní pruhy umístěné na webové stránce. Je na nich uveden název inzerenta. Používají se k budování značky, když je třeba v krátkém čase přilákat velké množství lidí.
I-candy
Grafický typ internetové reklamy, který podnik využívá k propagaci zboží či služeb prostřednictvím animací a her. Jde o usměvavé a někdy až drzé ikony a bannery, které se rozbalí po kliknutí. Otevře se nová stránka se zajímavou grafikou a hudbou.
Intermercial
Grafický typ reklamy, který zabírá celou obrazovku. Jde o velmi dotěrnou animovanou reklamu, která se objevuje v obsahu jednotlivých webových stránek. Funguje jako televizní spot a po jeho přehrání umožňuje navštívit odpovídající webovou stránku.
Šetřič obrazovky
Druh plakátové reklamy v počítači, který se využívá na více počítačích a představuje potenciální reklamní prostor. Pokud podnik nějakým způsobem přiměje uživatele, aby si z internetu nebo CD-ROMu stáhli do počítače šetřič obrazovky, vytvoří si nové místo pro tento druh reklamy. .[10]
Product placement/undercover marketing
Nová forma komunikace a propagace, která se v USA i Evropě běžně používá. O product placementu můžeme mluvit tehdy, když podnik umístí produkt do filmového děje nebo televizní produkce. K tomuto umístění dochází za peněžní odměnu nebo jinou protihodnotu. Má vizuální, verbální nebo kombinovanou podobu. Nejčastěji se s ním setkáváme ve filmech, televizních produkcích, divadelních hrách, knihách či učebnicích a hrách.
Buzzmarketing
Jde o nejlevnější formu marketingové komunikace; buzzmarketing se využívá ve verbální komunikaci. Touto formou se šíří reklamní sdělení a vytváří se určitá motivace k dalšímu předávání informací o produktu, podniku, službě či zážitku od zainteresovaných osob až k těm nezainteresovaným.
Zážitkový marketing
Hrušovská (2010, s. 168) jej definovala následovně: „Zážitkový marketing je zaměřen na interakci zákazníka s produktem. Jeho společenskými rysy jsou vyvolání velké pozornosti při nízkých nákladech.“[11]
Guerillový marketing
Jde o nekonvenční marketingovou kampaň, v níž se firmy snaží dosáhnout maximálního účinku s minimem zdrojů, někdy i na hranici legálnosti. Využívají se přitom techniky, jako jsou:

  • využití ambientních médií spočívá v umisťování netradičních médií (lidské tělo) do míst, kde se soustřeďují cílové skupiny, které jsou prostřednictvím tradičních médií obtížně dosažitelné. Vyznačuje se snahou vyjít zákazníkům vstříc a překvapovat je na neobvyklých místech.
  • Ambush marketing – jde o parazitování na aktivitách konkurence, které jsou většinou spojeny s významnou akcí, na niž se zaměřuje pozornost veřejnosti a médií. Nejčastěji se vztahuje k významným sportovním událostem.
  • V marketingové praxi také pomalu zdomácnělo slovo „buzz“, které znamená vytváření „šeptandy“ kolem události, výrobku apod. Mnoho metod má poměrně blízko k virálnímu marketingu.
  • Guerilla PR je metoda, která využívá fingované dopisy čtenářů k dosažení PR efektu pro vlastní cíle.

Z těchto důvodů marketingoví odborníci stále hledají nové možnosti, jak zákazníky překvapit a zaujmout. Tento výkřik techniky proto rozhodně není konečným trendem; budou se neustále vyvíjet nové. [12]
Virální marketing
Jde o schopnost získat zákazníky, aby si mezi sebou sami řekli o propagovaném výrobku, službě apod. Používá se termín „pass-along“ = předávání nebo „friend tell-a-friend“. Využívá účinné sdělení šířené prostřednictvím lidského řetězce, jehož cílem je dosáhnout maximální pozornosti a minimalizovat náklady. Cílem je zvýšit prodej, rozšířit obchodní potenciál a budovat povědomí o značce. Informace, se kterou lidé přijdou do kontaktu, je natolik zajímavá, že ji samovolně a vlastními prostředky šíří dál. Výhodou jsou nízké náklady, rychlost šíření zprávy a vysoká akceschopnost. Nevýhodou je, že zprávu (virus) nelze po jejím spuštění kontrolovat; žije vlastním životem a může být různě pozměňována. Pasivní forma spoléhá pouze na ústní doporučení zákazníka a nesnaží se jeho chování žádným způsobem ovlivňovat.
Aktivní forma se snaží pomocí virální zprávy ovlivnit chování zákazníků, a zvýšit tak prodej výrobku či povědomí o značce. Základním předpokladem pro použití virálního marketingu je, aby předání zprávy nebylo složité; vhodné je například využít e-mail. Zpráva by měla být vtipná, zajímavá, originální, přitažlivá apod. Jinak se může stát, že ji lidé nebudou posílat dál. Není spojena s finanční odměnou. Využívají se především e-mailové zprávy.
Mobilní marketing
Zabývá se využíváním mobilních sítí pro marketingové účely. Jeho výhodou je efektivita; firmy mohou mobilní kampaň rychle připravit a dobře zacílit podle demografických údajů. Lze při něm využít prvky hry a zábavy. Mobilní telefon se využívá k aktivitám, které nahrazují různé kupóny, losy či call centrum. Hlavní aktivity se zaměřují na okamžité výhry a nákupy s nízkými náklady; tímto způsobem lze nahradit tradiční propagační metody. Využívá se také virální marketing a kreativní šíření zpráv „šeptandou“. Jde o rychlé šíření s cílem podnítit opakovaný nákup nebo informovat o nové službě. Věrnostní programy lze podpořit také výzvou k registraci do klubového členství výměnou za odměnu.
Direct marketing v elektronických médiích
Spolu s ním se objevil nový trend – Direct Response TV (DRTV). Společnosti nakupují čas, který se nepodařilo prodat („unsold inventory“). V takovém případě se vytvoří speciální televizní spot obsahující důraznou výzvu „call to action“ – zavolat na infolinku, podpořenou motivačním podnětem; spot se umístí do standardního reklamního bloku, nikoli do teleshoppingu.
Product placement
Jde o odborné označení reklamní aktivity, při níž je výrobek nebo značka viditelně umístěna do děje filmu nebo počítačové hry. Tento druh reklamy umožňuje oslovit specifické cílové skupiny. V současnosti lze při uvedení daného filmu nebo hry zviditelnit reklamní kampaň také prostřednictvím reklamních médií. Zakoupení licence umožňuje využít postavy, prostředí či motto z filmu nebo hry v reklamní kampani. Je to známé zejména z animovaných filmů, jako jsou filmy Walta Disneyho, a je to finančně nákladné. Výrobek nebo logo lze umístit na plakáty, pozvánky na film, tiskové materiály, premiéru filmu, webové stránky filmu, kazety, DVD apod.
Advergaming je nástroj internetového marketingu, který zapojuje reklamu do počítačových her. Lze jej rozdělit do 2 skupin:

  • Zadavatelé umisťují svá loga nebo produkty přímo do děje hry.
  • Nebo se hrdinové her převádějí do tradičních médií. [13] [14]

Nové trendy marketingu

Telemarketing / telefonní marketing / mobilní marketing
Jde o dynamicky se rozvíjející novou formu marketingové komunikace. Spotřebitelé jsou stále mobilnější, a proto jde o efektivnější formu komunikace než televize. Největší zájem o nabídky produktů a služeb touto formou mají podle Hrušovské (2010, s. 168) spotřebitelé ve věku od 13 do 34 let. Hlavním účelem je získávání potenciálních zákazníků, prodej novým i stávajícím zákazníkům, komunikace s akcionáři, poskytování informací a péče o zákazníky. Výhodou je rychlá zpětná vazba, která je pro marketing důležitá. Na základě výsledků z předchozího dne lze změnit celou kampaň. K jeho rozvoji přispívají faktory, jako jsou:

  • Neustálá snaha vedení firmy o nákladovou efektivitu,
  • Nové způsoby konkurenčního boje,
  • Trh se stává nesourodým,
  • Na trhu vznikají mezery,
  • Náklady klesají,
  • Rozšiřují se možnosti počítačových technologií.[15]

SMS/MMS marketing
Jde o rychlou a jednoduchou formu marketingové komunikace, při níž podnik komunikuje se zákazníky prostřednictvím SMS a MMS zpráv zasílaných na mobilní telefon. Podle Wosky (2010) bude mobilní trh nadále růst, především díky rozvíjejícím se možnostem mobilních zařízení, kterým dominují iPhone, iOS a Android.[16]
Gamevertising / Advergaming
Zapojení reklamy do počítačové hry. Vzhledem k tomu, že se informační technologie neustále vyvíjejí, má tato forma marketingu velký potenciál.
Astroturfing
Jde o samochválu v internetových diskusích či skupinových hlasováních. Máme neomezené a vyspělé možnosti komunikace. Šíří se prostřednictvím médií, blogů a videoblogů.
Neuromarketing
Reálné podněty spotřebitele při nákupu produktu umožňují pracovníkům v marketingu zkoumat jeho reakce. Neuromarketing je založen na využití magnetické rezonance mozku nebo elektroencefalografie ke zjišťování reakcí jednotlivých mozkových center na působící podněty. Podle toho, které centrum je zasaženo, lze předvídat, jak bude příjemce na reklamu reagovat.[17]
Corporate identity
Jde také o firemní identitu; bez ní by firma ztratila vlastní totožnost (vizuální charakteristiku). Skládá se z corporate design, tedy image firmy (loga), corporate communication, tedy obchodní komunikace, a corporate behavior, tedy interních hodnot.[18]
Event marketing
Nejde o nový pojem, objevují se však nové trendy, které ovlivňují jeho vývoj. Snaží se upoutat pozornost a získat zájem potenciálních zákazníků, nikoli však běžnou reklamou, ale pořádáním události, která přináší nevšední zážitky. Představuje inscenování zážitků a jejich plánování a organizování v rámci firemní komunikace. Takové zážitky mají za úkol vyvolat psychické a emocionální podněty prostřednictvím pořádání nejrůznějších akcí, které podporují image firmy a jejích produktů. Event marketing může být určen zaměstnancům, zákazníkům, partnerům a dalším. Podle charakteru události se hovoří o firemních nebo veřejných eventech; jde například o zábavní, kulturní či společenské akce. Vždy se klade důraz na jedinečnost a moment překvapení a využívají se nové technologie, média i prostory.
Digitální marketing
Výkon počítačů i dostupnost internetu se zvyšují. Využívá se komunikace prostřednictvím interaktivních prvků, které rozšiřují možnosti podnikání na internetu. Je třeba strategická integrace do kontextu, která má maximalizovat účinek, a také průzkum toho, jak interaktivitu efektivně využít. Online reklama by měla dokázat propojit správného spotřebitele se správnou nabídkou ve správný čas.[19]

Co je to propagační kampaň

Propagaci Horňák definuje jako: „cílevědomé, ideově vyhraněné komunikační působení specifickými prostředky, které napomáhá utváření a uspokojování ekonomických i mimoekonomických zájmů a potřeb komunikátora a komunikanta propagačního procesu.“ [20]
Marketingová kampaň komunikuje především cenu, místo, produktové řady, balení, provedení a řešení hlavního nástroje: BTL (obaly, design, prodej)
Reklamní kampaň komunikuje především značku, vlastnosti a přínosy; hlavní nástroje jsou ATL (televize, rádio, tisk, internet)
Komunikační kampaň komunikuje především vztahy, názory, sympatie a zkušenosti; hlavní nástroje jsou TTL (PR texty, akce, sponzoring, CD apod.)
Reklama je placenou formou neosobní prezentace produktů, především prostřednictvím masových komunikačních prostředků. Jde o cílevědomé a účelové působení na potenciální zákazníky se záměrem zprostředkovat informace a ovlivňovat jejich potřeby, zájmy a návyky. Je složkou propagace, která znamená popularizaci a šíření informací s doporučením jejich využití. Reklama patří mezi veřejné informace šířené prostřednictvím nosičů informací; jejím účelem je informovat spotřebitele o produktech, přesvědčovat je a získávat pro jejich používání nebo jinak ovlivňovat jejich rozhodnutí při výběru produktů. Reklama plní:
Komunikační poslání – zprostředkovává informace potenciálním zákazníkům,
Ekonomické poslání – stimuluje prodej zboží a přispívá ke zvyšování obratu.
Hanzel definoval propagaci jako: „plánovitou veřejnou komunikaci, jejímž účelem je na základě poskytovaných informací ekonomicky účinným způsobem ovlivňovat a řídit poznávací, motivační a rozhodovací procesy cílových skupin v souladu se záměry propagujícího.“.[21]

Použitá literatura

[1] http://www.podnikajte.sk/manazment-marketing/c/64/category/marketing/article/marketing.xhtml
[2] Kotíková, H., Zlámal, J., Základy marketingu. 2006, Olomouc, 1. vydání. Ediční řada – Skripta ISBN 80-244-1489-9.
[3] NONDEK, L. ŘENČOVÁ, L. Internet a jeho komerční využití. Praha, 2000: 35.
[4] Pelsmacker, P. a kol. Marketingová komunikace. Praha: Grada, 2003
[5] Světlík, J. Marketing – cesta k trhu. Zlín: EKKA 1992 str. 156.
[6] JANOUCH, V. Internetový marketing. Brno: Computer Press. 2010, ISBN 978-8 SMITH, Paul. 2000. Moderní marketing. Praha : Computer Press, 2000. 518 s. ISBN 80-7226-252-1.0-251-2795-7
[7] FERENCOVÁ, Martina – ŠINDLERYOVÁ, Ivana B. 2009. Marketingová komunikace. Prešov : Prešovská univerzita v Prešove, Fakulta manažmentu, 2009. 136 s. ISBN 978-80-555-0013-3.
[8] BALÚCHOVÁ, B. 2010. Nové trendy v marketingové komunikaci. In Nové trendy v marketingové komunikaci : Sborník mezinárodní vědecké konference. Trnava : Fakulta masmediální komunikace UCM v Trnavě, 2010. ISBN 978-80-8105-167-8. s. 30-43
[9] FERENCOVÁ, Martina – ŠINDLERYOVÁ, Ivana B. 2009. Marketingová komunikace. Prešov : Prešovská univerzita v Prešove, Fakulta manažmentu, 2009. 136 s. ISBN 978-80-555-0013-3.
[10] SMITH, Paul. 2000. Moderní marketing. Praha : Computer Press, 2000. 518 s. ISBN 80-7226-252-1.
[11] HRUŠOVSKÁ, D. 2010. Nové trendy v marketingové komunikaci. In Nové trendy v marketingové komunikaci : Sborník mezinárodní vědecké konference. Trnava : Fakulta masmediální komunikace UCM v Trnavě, 2010. ISBN 978-80-8105-167-8. s. 165-171.
[12] KOPRLA, M. 2010. Možné způsoby empirického zkoumání nových forem marketingové komunikace – poznatky z průzkumu. In Nové trendy v marketingové komunikaci : Sborník mezinárodní vědecké konference. Trnava : Fakulta masmediální komunikace UCM v Trnavě, 2010. ISBN 978-80-8105-167-8. s. 238-264.
[13] Boučková, J. a kol. (2003). Marketing. Praha : C. H. Beck Frey, P. (2005) Marketingová komunikace. Nové trendy a jejich využití. Praha : Management press
[14] Mc. Carthy, E. J., Perreault, W. D. (1995) Základy marketingu. Praha : Victoria Publishin
[15] www.telemarketing.sk
[16] WOSKA, M. 2010. 7 trendů digitálního marketingu v roce 2011 (online). Dostupné na internetu: <http://blog.triad.sk/online-marketing/digitalny-marketing-a-trendy-2011>
[17] HRUŠOVSKÁ, D. 2010. Nové trendy v marketingové komunikaci. In Nové trendy v marketingové komunikaci : Sborník mezinárodní vědecké konference. Trnava : Fakulta masmediální komunikace UCM v Trnavě, 2010. ISBN 978-80-8105-167-8. s. 165-171.
[18] http://www.creativesites.sk
[19] WOSKA, M. 2010. 7 trendů digitálního marketingu v roce 2011.Dostupné na internetu: http://blog.triad.sk/online-marketing/digitalny-marketing-a-trendy-2011
[20] KOTLER, P. : Marketing Management. 2. vyd. Praha, Victoria Publishing 1995. s. 613.
[21] HANZL, V. : Účinnost propagace a její hodnocení. Praha, SPN 1984. s. 5.