Klasifikace informačních systémů

Odvětvím informatiky, které se zabývá vyjadřováním, zpracováním a přenosem informací v podniku, je podniková informatika. Nástrojem podnikové informatiky, který slouží k provádění těchto operací s informacemi v podniku, je podnikový informační systém. Podle Gály a kol. (Gála et al., 2009, s. 24) existují v praxi tři hlavní druhy informačních systémů:

Neformální informační systém – hlavním prostředkem výměny a zpracování informací je člověk sám a komunikace mezi lidmi.
Formální informační systém – je založen na formalizovaných pracovních a informačních tocích, které jsou realizovány na základě stanovených cílů, strategií a pravidel.
Informační systém založený na počítačích – (computer based)

Informační systém

Informační systém je účelové uspořádání vztahů mezi lidmi, datovými zdroji, postupy jejich zpracování a technologickými prostředky. Definici a subsystémy IS najdete na stránce Informační systém.

Klasifikace informačních systémů

Z hlediska podpory manažerské práce (podle úrovně řízení) dělíme informační systémy na:

transakční systémy – představují nejjednodušší práci s daty (zpracování, agregaci, výpočet procent apod.). Mohou automatizovat rutinní práce, jako jsou například mzdy, skladová evidence, účetnictví apod.
manažerské informační systémy pro řízení – jsou obvykle založeny na rozsáhlé a vhodně organizované databázi, která soustřeďuje data popisující základní objekty a procesy uvnitř organizace. Slouží k řešení základních problémů řízení v organizaci v oblasti výroby, respektive hlavní činnosti organizace, financování, personalistiky apod.
exekutivní informační systémy – jsou určeny především pro vrcholový management nevýrobních i výrobních organizací, vlastníky a strategické poradenství. Zajišťují přístup zejména k externím informacím, ale také k podnikovým zdrojům informací, především pro strategické rozhodování. Exekutivní systémy prezentují výstupní informace v přehledných formách (tabulky, grafy, zvuk, videozáznam).
další subsystémy
- systémy na podporu rozhodování – jsou určeny k pružné podpoře rozhodování při řešení méně strukturovaných rozhodovacích problémů s využitím vhodné databáze a vybraných rozhodovacích modelů.
- expertní systémy – jsou charakterizovány jako zvláštní kategorie informačních systémů využívajících poznatky z oblasti umělé inteligence. Napodobují postupy, jimiž experti na základě svých znalostí a zkušeností řeší takzvané špatně strukturované rozhodovací problémy. Jsou schopné manažerům navrhovat, doporučovat a zdůvodňovat řešení problémů.

Transakční systémy

Transakční systémy (Transaction Processing Systems – TPS) jsou systémy používané na nižších úrovních řízení. Zahrnují rutinní každodenní účetní operace. Tyto operace propojují odběratele, podnik, sklad a výrobu, pohledávky, závazky, kontrolu zásob a podobně. Slovo transakce v názvu transakční systémy označuje rutinní výměnu, která ovlivňuje finanční stav podniku. Transakční systém zpravidla zasahuje do všech oblastí činnosti podniku a propojuje celý podnikový finanční systém, výrobu, spotřebitele a dodavatele. Systémy pro transakční zpracování se začaly v podnicích rozvíjet jako první a jako první byly také automatizovány.
Rostoucí integrace transakcí podpořila vznik takzvaných předmětových databází. Tyto databáze soustřeďují údaje a jsou využitelné všemi odděleními podniku. Tím vzniká integrující informační systém podniku. V současnosti se rozvinuly až do podoby datových skladů.
Mezi základní funkce transakčního zpracování patří:

účetnictví,
tvorba dokladů,
kontrolní výkaznictví.

V rámci účetnictví se vede přesná evidence podnikových transakcí. Při tvorbě dokladů počítač generuje platební šeky, faktury, platební sestavy apod.
V rámci kontrolního výkaznictví se tisknou chybová hlášení, zprávy o výjimkách a další druhy informací sloužící ke kontrolním účelům.
Transakční systémy tvoří základ celého manažerského systému podniku zaměřeného na výrobu.

Informační systémy pro řízení

Informační systémy pro řízení (Management Information Systems – MIS) jsou určeny k zajištění informací na střední úrovni řízení. Vznikly zdokonalováním a rozšiřováním účetních a ekonomických systémů podniků a organizací.
Informační systémy pro řízení v současnosti zahrnují nebo integrují:

systémy pro řízení dodavatelského řetězce
systém pro řízení vztahů s dodavateli
systémy pro udržování vztahů se zákazníky
systémy pro řízení životního cyklu produktu
systém řízení vztahů s vlastními zaměstnanci
systémy pro elektronickou správu dokumentů
další velmi účinné analytické, syntetizující a prezentační systémy založené na nejmodernějších informačních a komunikačních technologiích.

V těchto informačních systémech se objevují aktuální informace prezentované prostřednictvím tištěných výstupů, grafických výstupů aplikačního softwaru, aplikací intranetu, extranetu a internetu, včetně elektronické pošty a dalších služeb. Manažerské informační systémy pro řízení v současných organizacích spolupracují s datovými sklady.

Exekutivní informační systémy

Exekutivní informační systémy (Executive Information Systems – EIS) Pro jejich označení se často používá termín – informační systém pro vrcholové řízení. Jde o informační systémy, které zajišťují informace pro vrchol řídicí pyramidy a slouží především vrcholovému vedení organizace nebo podniku, a proto se označují jako exekutivní informační systémy – EIS
Exekutivní informační systémy se od informačních systémů pro řízení liší tím, že vrcholové vedení se více zajímá o informace z okolí systému, podniku nebo organizace. EIS by měly umožňovat přístup k externím informacím a současně také sumarizovat a porovnávat nejdůležitější interní podnikové informace.
Na takzvané strategické úrovni řízení je třeba jednoznačně rozlišovat:

exekutivní IS – určené pro strategické rozhodování zaměřené na okolí podniku a oblast trhu s cílem zvyšovat konkurenceschopnost podniku
strategické IS – určené rovněž pro strategické rozhodování, ale zaměřené dovnitř podniku ve snaze aplikovat uvnitř organizace nejnovější informační technologie a poznatky vědy do výrobních technologií, a tím zvýšit konkurenceschopnost. Jejich působení se projevuje především v úspěchu na trhu. Strategické informační systémy nepodporují systém řízení, ale jsou přímo spojeny s výrobkem nebo službou podniku.

Systémy pro podporu rozhodování

Systémy pro podporu rozhodování (Decision Support Systems – DSS) – Jsou schopné provádět různé analýzy stejných dat bez nutnosti složitějšího programování – počítačová podpora metod systémových aplikací (např. rozhodovací analýzy, operační systémové analýzy, syntézy) – dokážou na základě kritérií zadaných manažerem posoudit rozhodující parametry jednotlivých variant možných řešení = vytvářejí kvalitativně lepší podmínky pro manažerské rozhodování

Systémy pro podporu rozhodování – DSS jsou flexibilnější než TPS – nejsou založeny na neměnných rozhodovacích pravidlech.
Předpokládají, že uživatelé nedokonale znají své vlastní informační potřeby.
Používají grafiku, která má pro řídicí pracovníky větší vypovídací schopnost než běžný text.

Analýza typu Co se stane, když? (What-if analysis) umožňuje provádět množství alternativních výpočtů v rámci různých předpokladů analytického modelování – uvedená analýza představuje nepravděpodobnostní simulační techniku – možnost snadněji zdůvodnit vhodnost určitých rozhodnutí.

Expertní systémy

Expertní systémy (Expert Systems – ES) Vyznačují se některými vyššími atributy, například:

jsou charakterizovány jako zvláštní kategorie informačních systémů (IS),
využívají poznatky z oblasti umělé inteligence, metod systémové teorie a systémových aplikací, analytického i statistického modelování a expertních odhadů; využívají zkušenosti expertů v dané oblasti ve spojení s nejnovějšími informačními technologiemi (IT),
dokážou řešit složité a špatně strukturované rozhodovací problémy,
jsou schopné navrhovat, doporučovat a zdůvodňovat řešení problémů.

Cílem expertních systémů je na základě počítačem provedené analýzy poskytnout uživateli expertního systému další znalosti, a tím posílit jeho možnosti rozhodování při řešení úkolů.
Výzkum se zaměřuje na řešení otázek:

najít způsob znázornění struktury znalostí (vědomostí, zkušeností) experta a toto znázornění realizovat v počítači,
vytvořit formu kvalitního a efektivního získávání znalostí od experta,
najít způsob odvození řešení problému z uložených znalostí.

Expertní systém je složitější počítačový program:

heuristický, tj. pracuje na základě intuitivních neformálních znalostí i formálních teoreticky podložených znalostí,
flexibilní, dokáže postupně integrovat nové znalosti do své stávající struktury znalostí,
vhodným způsobem komunikuje s člověkem, včetně použití přirozeného jazyka,
pracuje a uvažuje se symbolickými popisy,
pracuje s nejistými rozhodovacími pravidly,
počítá s chybami a nepřesnými údaji,
současně zvažuje vzájemně si konkurující hypotézy.

V konečné fázi však nemůže člověka nahradit; je pouze kvalitativně vyšším systémem pro podporu rozhodování.