Informační management prošel od roku 1966 několika zásadními etapami vývoje:
1. etapa vývoje informačního managementu – hromadné zpracování údajů
- 1966 – chápání informačního managementu je orientováno na hospodárné řešení převážně „tvrdých“ technických úloh, respektive na hospodárnost práce s technickými informacemi.
- na začátku 70. let se informační management spojuje s aplikacemi výpočetní techniky při hromadném evidenčním zpracování údajů – IM měl pomoci hospodárně „řídit informace“ (začátek druhé etapy).
2. etapa vývoje – odborníci a manažeři
- koncem 70. a v průběhu 80. let se pojem IM stal výrazovým prostředkem především v řeči odborníků z oblasti informatiky.
- hospodárná realizace projektů tvorby a fungování IS založených na prostředcích moderní IT (IS/IT).
- definice z 80. let – tendence chápat IM především jako management využívající prostředky IT.
- šlo především o programátorsky orientované postupy vedoucí k simulaci „ručního“ způsobu zpracování údajů; až na druhém místě zůstávaly pohledy na ekonomickou účelnost aplikace IS/IT na straně uživatelů.
- důraz pojetí informačního managementu především na potřeby technologicky orientované informatiky – jednalo se o ekonomickou účinnost technologie informačních procesů.
- na druhém místě zůstaly otázky, proč, jak a do jaké míry automatizované informační procesy pomáhají zkvalitnit a následně zajistit cíle organizace, tedy hlavní poslání manažerských činností.
- vznik funkce „informačních manažerů“ – odpovědných za koncepční a ekonomicky hospodárný rozvoj aplikace IS/IT v organizaci.
- primární důraz na technologické aspekty aplikace IS/IT – účinné postupy programování manažerských a správních prací (nikoli výrazné inovační změny).
- v průběhu 80. let šlo při interpretaci pojmu IM spíše o pohled odborníků, kteří brali v úvahu požadavky účinnosti využívání IS/IT více než pohled manažerů, kteří inteligentně využívají prostředky moderních informačních technologií.
- IM je chápán jako soubor manažersky založených doporučení pro postupy aplikace IS/IT.
- odborníci z oblasti IT volně interpretovali IM jako racionální manažerské přístupy, metody a postupy pro zajištění hospodárné přípravy, zpracování a využití údajů (cílem byla hospodárnost zpracování).
- v posledních letech se podle zkušeností z praxe ukázalo, že důraz IM pouze na hospodárné zajišťování informačních procesů může sklouznout i k „dokonalému provádění nesprávně koncipovaných záměrů“.
- dochází k značnému rozšíření a popularizaci pojmu IM (Velká Británie, SRN/1986/ – časopis Informační management, vzniká Asociace pro informační management – Londýn).
3. etapa vývoje – nezbytná součást práce manažera
- začátek 90. let.
- stále více se zdůrazňuje využití prostředků výpočetní techniky a IT k zajištění kvalitní manažerské práce, tj. efektivního naplňování poslání a cílů organizace – efektivní tvorba, uchovávání, třídění a šíření informací libovolného formátu a na libovolných přenosových prostředcích, které pomáhají zajišťovat podnikové cíle.
- uvědomění si, že tvůrčí a zároveň významově klíčová manažerská práce je založena na informačních procesech (individuální schopnost vybírat, zpracovávat a ověřovat data, transformovat data na informace odpovídající potřebám manažerů a umět tyto informace adekvátně využít v rámci kvalitních systémů manažerských znalostí).
- v praxi se stále více uznává myšlenka, že IS založené na IT jsou dnes součástí nezbytných nástrojů manažerské práce.
- posláním manažerské práce je správně a včas stanovit soustavu cílů podniku a následně zajistit jejich dosažení – „umění“ práce s informacemi. (1)
Současné chápání informačního managementu
Dnešní pojetí IM by mělo respektovat jak primární potřeby manažerského pohledu zaměřeného na rozhodující význam správného stanovení a dosahování cílů podniku, tak i následné hospodárné zajištění odpovídajících informačních procesů. Vychází se z manažerské zásady – primární je „dělat správné věci“ a poté je podstatné „umět tyto správné věci dělat hospodárně“. Pro manažery nejsou aplikace IS/IT cílem. Jsou efektivním prostředkem, který jim má pomáhat umožnit, usnadnit, zefektivnit a především zkvalitnit jejich jednání, hlavně uspokojit jejich individuálně založené informační potřeby.
Informační management by měl být koncipován jako transdisciplinární odbornost – integrační propojení poznatků moderního managementu, informatiky a systémových přístupů. IM je transdisciplinárně pojatý soubor poznatků, metod a doporučení systémových přístupů a informatiky, které pomáhají vhodně realizovat informační procesy manažerského myšlení a jednání pro dosažení cílů podniku.
Poznatky moderního managementu vymezují v IM především cílové poslání aplikací, informatika – účelné způsoby informačního zajištění řešení problémů, systémové přístupy dávají uspořádanost a metodologii a zkoumají také posloupnost řešení. IM má své poslání i své přístupy – předpoklady pro uplatnění ve všech funkčních oblastech činnosti organizace, v celém jejím reprodukčním procesu i v každé jeho fázi. Jeho aplikace přichází v úvahu na všech hierarchických stupních organizační struktury. IM má předpoklady účinně působit na „nervový systém podniku“.
Informační management chápeme jako přístup prolínající celým procesem podnikání a celou organizací. Je významný jak pro samotné manažery, tak i pro tvůrce IS – oběma skupinám vytváří „společné rozhraní“ – uplatňuje se nová profese „informačních manažerů“, odborníků se znalostním profilem zaměřeným na informace a informační procesy v organizaci a jejím řízení.
Současné pojetí a místo informačního managementu zároveň dávají pozitivní orientaci jeho poslání v ekonomice. Spočívá v tom, že poskytuje znalostní zázemí a svými novými možnostmi pomáhá zajišťovat strategické i taktické cíle organizace, které si uživatelé osvojují a umějí je používat.
Informační management je management informačních zdrojů organizace pro zajištění jejích záměrů a cílů. Informační systémy (IS/IT) nejsou cílem, ale prostředky, které mají umožnit, zefektivnit, usnadnit a zkvalitnit práci manažera. Na druhé straně jsou v moderním managementu IS a specializovaní pracovníci – odborníci také v informatice – významným a neoddělitelným prvkem managementu. Poznatky moderního managementu vymezují hlavně cílové poslání aplikací. Informatika poskytuje efektivní způsoby informačního (znalostního) zajištění řešení problémů. Informační management chápeme jako přístup prolínající celým procesem podnikání a celou organizací. Na rozhraní tvůrců informačních systémů a manažerů vzniká nová profese „informační manažer“. V manažerských týmech bez účasti informačních manažerů, kteří jsou nejen ekonomicky, ale i technologicky zdatní, není možné úspěšně postupovat vpřed a dosáhnout úspěchu v rozvíjející se informační společnosti. (2) (3) (4)
1 http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2009/4/znalostny-manazment.html?page_id=1060
2 http://giackova.blog.sme.sk/c/169311/Informacny-manazment.html#ixzz31hlHfnjQ
3 Jenčo, M., Vyhnal, P. : Informačné systémy organizácie. Prešov: Akcent Print, 2006, ISBN 80-969419-6-8
4 http://giackova.blog.sme.sk/c/169311/Informacny-manazment.html#ixzz31hm52wI5
