EuroEkonóm.sk
Internet jako celosvětová komunikační síť vznikl nejprve propojením vědeckých ústavů v roce 1957. Po technických změnách, které umožnily stále jednodušší obsluhu a snížily nároky na hardware a software, se jeho rozšíření stalo přímo dramatickým. Samozřejmě s rostoucím počtem účastníků a rozšiřováním jejich základny, mám na mysli sociální skupiny a různá zájmová uskupení, se o internetu začalo uvažovat nejen jako o komunikačním, ale také jako o komerčním nástroji obchodu třetího tisíciletí. Dnes můžeme říci, že internet tvoří samostatný trh, který se řídí zákony a požadavky běžného tržního prostředí, samozřejmě s přihlédnutím ke specifikům vyplývajícím z mnohostranného využití této sítě. Zpočátku se ozývaly hlasy, které internetu nepřisuzovaly velké možnosti rozšíření. Hlavní překážky viděly v jeho úzkém propojení s vědeckotechnickým rozvojem a v náročnosti obsluhy. Právě obrovská rychlost rozvoje a zpřístupnění ovládání v uživatelsky přívětivé podobě však internetu umožnily stát se tím, čím je dnes.
Z marketingového hlediska je internet přímo dokonalým prostředkem. Když se blíže podíváme na možnosti internetu z hlediska propagace, zjistíme, že jsou téměř neomezené. Jeho první velkou výhodou je, že pokrývá obrovskou část spotřebitelského trhu s relativně nízkými finančními náklady. Pokud si například slovenská firma zřídí vlastní webovou stránku, může na ni při procházení internetu narazit spotřebitel v Rakousku nebo Nizozemsku. Pro malé firmy, které pokrývají místní trhy, to samozřejmě není atraktivní, ale velké společnosti, které nepotřebují přepravu hmotného zboží, jako jsou banky a pojišťovny, jsou touto možností nadšené.
Na internetu můžeme využít všechny nástroje propagace. Můžeme tam umístit reklamní spot nebo jen grafické zpracování ve stylu billboardu. V oblasti publicity již působí společnosti, které se specializují na průzkum firem působících na internetu a své výsledky zveřejňují, takže jsou komerčně dostupné každému, kdo o ně má zájem. Je zde možný dokonce i přímý prodej, a navíc s tou výhodou, že pokud zákazníka začne příliš unavovat, jednoduše stránku opustí a má klid. Při jednání s dealery to někdy bývá poměrně obtížné. Na druhou stranu musí být aktivní i zákazník, musí alespoň klikat myší tam, co ho zajímá.
Další výhodou je časově neomezený přístup jak ze strany firmy, tak ze strany zákazníka. Nabídku a prezentaci může podnik velmi rychle měnit, stránku lze předělat za dva až tři dny, případně okamžitě, pokud je server online propojený se skladem, a podnik tak může mnohem pružněji reagovat na potřeby zákazníka. Podnik si sám nebo prostřednictvím firmy, která se stará o jeho stránku, vybírá nástroje či prostředky, které chce v procesu propagace využít.
U nás se internet začal komerčně využívat od roku 1990, kdy začaly vznikat první domény firem s komerčním účelem. Je pravda, že reklama v televizi nebo rozhlase osloví mnohem více lidí než internet, ale při současném vývoji může internet televizi nebo rozhlas dohnat.
Druhou velkou oblastí využití internetu je distribuce a prodej výrobků. Jde vlastně o pohyb zboží a služeb od výrobců k zákazníkům. Smyslem distribuce je zajistit přesun zboží od výrobce tak, aby si zákazník mohl potřebný výrobek koupit na geograficky vhodném místě, v době a množství, které mu vyhovují. Souhrn organizací, které se podílejí na toku zboží, se nazývá distribuční cesta. Zajišťují, aby bylo zboží dostupné k dalšímu zpracování nebo konečné spotřebě.
Při prodeji výrobků prostřednictvím internetu dochází k redukci počtu mezičlánků v tomto řetězci. Firma může distribuovat zboží přímo ze svých skladů nebo si vytvořit velkosklady, které jsou centrálně propojené s mateřským podnikem prostřednictvím počítačové sítě a reagují na objednávky online. Odpadnou tak náklady na zřízení a provozování maloobchodních prodejen a sníží se také počet potřebných zaměstnanců => klesnou náklady firmy.
Nevýhodou internetu je nutnost alespoň základních dovedností a určitých znalostí internetového prostředí. Někoho může odradit už samotné slovo počítač, jiný se tímto problémem ani nechce zabývat.
