Bitcoin (BTC)

Bitcoin (BTC) je digitální kryptoměna a platební systém vyvinutý v roce 2008 osobou nebo skupinou známou pod přezdívkou Satoshi Nakamoto. Transakce probíhají přímo prostřednictvím systému peer-to-peer, bez zprostředkovatelů; pouze se technicky ověří a potvrdí. Slovo Bitcoin označuje jak celý platební systém, tak měnovou jednotku, kterou tento systém používá. Často se používá bitcoin s malým „b“ jako výraz pro samotnou měnu a Bitcoin s velkým „B“ pro celý platební systém. Jako zkratka měny se používá BTC (historicky také XBT).

Bitcoin je decentralizovaná měna, kterou nelze žádným centrálním způsobem ovlivňovat; nemohou do ní zasahovat státy, banky, autor systému ani ostatní uživatelé. Bitcoin jako elektronická měna není závislý na bankách ani jiných finančních institucích. To znamená, že nikdo nemůže zasahovat do kurzu měny. Výhodou je, že je předem známo, kolik bitcoinů bude celkem uvolněno, a podle toho lze s nimi spekulovat. Čím více této měny je v oběhu, tím pomaleji se vydává, respektive těží.

Podle Wikipedie je Bitcoin nezávislá internetová open-source měna, kterou lze používat k placení prostřednictvím zcela decentralizované sítě P2P. Hlavní jedinečností Bitcoinu je jeho úplná decentralizace. Je záměrně navržen tak, aby nikdo, včetně jeho autorů, zájmových skupin nebo vlád, nemohl měnu nijak uměle ovlivňovat či padělat a aby nebylo možné zabavovat bitcoinové účty, kontrolovat peněžní toky nebo způsobovat inflaci. V síti neexistuje žádný centrální bod ani nikdo, kdo by mohl o síti rozhodovat. Bitcoin je deflační měna. Celkové množství peněz je konečné a předem známé a jeho uvolňování do oběhu se řídí pouze matematickými zákony. Platby v síti probíhají s minimálními nebo žádnými náklady.

Podívejte se na video v angličtině, které vám vysvětlí, jak to celé funguje:

Charakteristika Bitcoinu

V síti, která z Bitcoinu dělá skutečné platidlo a zajišťuje všechny transakce, neexistuje žádný centrální bod. Není v ní žádné jednoznačné slabé místo, na které by bylo možné zaútočit. Naopak ji tvoří obrovské množství počítačů, takzvaných uzlů, které spolu komunikují a společným úsilím uskutečňují a ověřují platby. Za toto úsilí účastníci získávají odměnu, kterou není nic jiného než samotný Bitcoin. Tento proces se označuje jako těžba. Postupem času se však těžba stává stále náročnější. Zatímco na samotném začátku nebyl problém vytěžit na relativně pomalém počítači i jeden bitcoin denně, dnes je těžba zisková pouze tehdy, pokud si pořídíte speciální CPU a máte přístup k levné elektrické energii.

Oběh a dělitelnost Bitcoinu

V současnosti je v oběhu přibližně 16,4 milionu bitcoinů a toto číslo nebude růst navždy. Jednoho dne totiž narazíme na strop 21 milionů bitcoinových mincí. Je však otázkou, zda tohoto čísla skutečně dosáhneme. Je docela možné, že těžba Bitcoinu v budoucnu přestane být ekonomicky výhodná. Počet bitcoinů lze zvýšit pouze vytvořením nové verze této kryptoměny. Hypotetický Bitcoin 2.0 může uvést do života v podstatě kdokoli, otázkou však je, jak by tuto novinku přijal trh. S největší pravděpodobností by se z něj stala samostatná kryptoměna, která by se vydala vlastní cestou a s původním Bitcoinem by sdílela pouze název, respektive podobnou technickou infrastrukturu.

Bitcoiny jsou dělitelné – jako uživatel tedy můžete mít například 1 BTC, 10 BTC, 0.0001 BTC, 123.4560007 BTC apod.

Aktuální kurz Bitcoinu (BTC/USD)

Používání Bitcoinu v praxi

V platebním systému Bitcoin má každý uživatel takzvanou peněženku, která se skládá z několika adres (adresu si lze zjednodušeně představit jako bankovní účet, těch však můžete mít neomezený počet) a na každé z adres máte zůstatek v bitcoinech.

Ve skutečnosti Bitcoin není nic, co by fyzicky existovalo. Jediné, co skutečně máte, je peněženka se zůstatkem a možnost poslat tento zůstatek z peněženky jinam. Z toho vyplývá jeden důležitý důsledek.

Cizí přístup k vašim bitcoinům je fatální. Pro srovnání: pokud například někdo získá přístup k vašim e-mailům, je to sice špatné, ale stále k nim máte přístup i vy. Nic vážného se neděje. Pokud ale někdo získá přístup k vašim bitcoinům, už je nemáte. Převody bitcoinů jsou nevratné. Díky decentralizaci nemáte žádného dalšího arbitra ani soud, na který byste se mohli obrátit.

Bitcoinové směnárny

Takzvané bitcoinové směnárny (burzy) jsou služby třetích stran, jejichž prostřednictvím lze směňovat Bitcoin za státem kryté měny (fiat měny) a naopak. Samotná směnárna pouze zprostředkovává prodej a nákup mezi uživateli a funguje jako prostředník – nové bitcoiny nevyrábí.

Směnárny a burzy jsou součástí Bitcoinu v širším smyslu slova, pro jeho samotnou technickou stránku (zajišťování a ověřování převodů) však nejsou klíčové. Jde tedy o služby napojené na Bitcoin a důležité pro popularitu měny, převody by ale bez nich stále fungovaly – jen by pak bylo nutné určovat hodnotu Bitcoinu nějakým jiným způsobem.

Směnárny většinou fungují tak, že uživateli umožňují vložit peněžní částku ve státní měně na interní účet ve směnárně a směnit ji za kryptoměnu za kurz dohodnutý s jiným uživatelem. Poté mu umožňují odeslat kryptoměnu do jeho peněženky. Směnárna je tedy pouze prostředníkem mezi dvěma uživateli – identitu druhého uživatele však neznáte, takže můžete mít pocit, že obchodujete se směnárnou.

Převody bitcoinů

Převod funguje logicky i opačným směrem – pokud tedy chcete například získat peníze za 1 bitcoin, pošlete 1 bitcoin do směnárny a na jejím interním účtu máte 1 BTC. Ten můžete směnit za státní měny, případně jej tam ponechat nebo převést do vlastní bitcoinové peněženky. V takovém případě pak směnárna může fungovat jako jakási banka – bitcoiny tam máte, jsou chráněny vaším jménem a heslem a můžete si je kdykoli vybrat.

Jak účtovat nákup a prodej bitcoinů (BTC)?

Velkým problémem je v současnosti metodika účtování virtuálních měn. A to nejen na Slovensku, ale na celém světě. Pouze několik zemí uznalo Bitcoin jako digitální měnu (už v roce 2013 to bylo například Německo). Některé země používání této měny blokují, respektive výslovně zakazují (v roce 2017 Čína). Protože se v mnoha zemích, včetně Slovenska, úřady zatím tváří, jako by virtuální měny neexistovaly, je velmi komplikované najít správný postup pro účtování operací s Bitcoinem.

V úvahu přicházejí tyto varianty:

1. účtovat Bitcoin jako cizí měnu – legislativa pro účtování existuje, problémem však je, pokud Bitcoin není uznanou měnou
2. účtovat Bitcoin jako zcela nový platební prostředek – virtuální měnu; v této oblasti však neexistuje legislativa
3. účtovat Bitcoin jako skladové zásoby – problémem je oceňování
4. účtovat Bitcoin jako finanční investice
5. účtovat Bitcoin jako ceniny
6. účtovat Bitcoin jako umělecká díla a sbírky
7. účtovat Bitcoin tak, že se zaúčtuje přímo do spotřeby
8. účtovat Bitcoin jako hmotný majetek a uplatňovat s tím související odpisy – Bitcoin však nesplňuje definici hmotného ani nehmotného majetku
9. jiné přístupy, které však nakonec všechny vedou k bodu č. 2

Satoshi Nakamoto

Bitcoinová síť funguje od roku 2009, kdy ji popsal a vytvořil člověk používající pseudonym Satoshi Nakamoto. Pravděpodobně kvůli povaze projektu autor svou skutečnou identitu nikdy nezveřejnil a krátce poté, co se Bitcoin v roce 2010 více rozšířil, se zcela odmlčel. Dodnes se vedou diskuse o tom, kdo je nebo kdo jsou lidé stojící za jménem Satoshi Nakamoto.

Všechno to začalo 1. listopadu 2008. Příjemcům na mailing listu The Cryptography Mailing List přišla zpráva začínající těmito slovy: Pracuji na novém systému elektronických peněz, který je plně založen na modelu peer-to-peer a nevyžaduje důvěryhodného prostředníka. Následoval odkaz na dokument, kterému se později začalo říkat Bitcoin white paper – ucelený teoretický návrh na vytvoření nového platebního systému a nového typu internetové databáze. Bitcoin a blockchain (slovensky bločenka), poprvé popsané na osmi stranách. Podepsáno – Satoshi Nakamoto.

Nakamoto udržoval s prvními bitcoinovými nadšenci aktivní diskusi; nejprve prostřednictvím e-mailu, později na fóru Bitcointalk, které vytvořil krátce po spuštění bitcoinového protokolu (první blok byl vytěžen 3. 1. 2009, fórum vzniklo o měsíc později). Veškerá komunikace ze strany Nakamota se týkala technických a ekonomických aspektů Bitcoinu; o sobě uvedl pouze to, že pochází z Japonska a narodil se v roce 1975.

Komunikaci ukončil v dubnu 2011, kdy tehdejším bitcoinovým vývojářům napsal v e-mailu, že projekt je v dobrých rukou a on se bude nadále věnovat něčemu jinému.

Ubíhaly roky a Bitcoin se začal dostávat do obecného povědomí – vznikla a zanikla na Bitcoinu založená drogová burza Silk Road, zkrachovala největší bitcoinová burza Mt. GOX, cena Bitcoinu postupně rostla na desítky, stovky a tisíce dolarů. A stále více lidí se ptalo: kdo je Satoshi Nakamoto?

Existuje alespoň jeden dobrý důvod, proč si tuto otázku klást: tajemný zakladatel, první bitcoinový těžař, má pod kontrolou zhruba milion bitcoinů v aktuální hodnotě miliard dolarů; to představuje více než šest procent současné peněžní zásoby bitcoinů. Tyto prostředky se od svého vzniku nikdy nepohnuly – nikdy proto nebyly součástí skutečné peněžní zásoby a je pravděpodobné, že s nimi současná tržní cena nepočítá. Pokud by byla odhalena identita otce Bitcoinu, objasnilo by se také, jaké má s těmito prostředky záměry, případně zda k nim nejsou klíče navždy ztraceny. (Zdroj: finmag.penize.cz)

Dnes je k dispozici oficiální softwarový klient pro platby, o který se starají dobrovolníci z celého světa, a také několik alternativních klientů. Od roku 2011 se pořádají konference o Bitcoinu, ekonomice, možnostech a důsledcích této měny, a to v New Yorku, Praze a Londýně.

V září 2012 vznikla Bitcoin Foundation, která se stará o infrastrukturu Bitcoinu, včetně hlavního klienta, sledování hrozeb a případného vylepšování protokolu, pořádání konferencí a propagace měny. Vzhledem k decentralizované povaze sítě nemá nadace žádné zvláštní pravomoci; v síti vždy rozhoduje většina bez ohledu na Bitcoin Foundation.

Jak získat bitcoiny?

Těžba Bitcoinu – Těžba Bitcoinu probíhá v internetovém prostředí. Bitcoin se těží na základě matematických algoritmů; program pro jejich výpočty spotřebuje velkou část výkonu vašeho počítače. A také hodně elektrické energie. Pokud tedy o těžbu této virtuální měny skutečně stojíte, potřebujete výkonnou sestavu, což nemusí být nejlevnější záležitost. Odměnou za poskytnutý výpočetní výkon získáte právě zmíněný Bitcoin. Více se dozvíte na stránce Jak těžit Bitcoin, Ethereum, Litecoin a další kryptoměny?

Obchodování s Bitcoinem – Bitcoin můžete získat také obchodováním. Obchodovat s ním můžete různými způsoby, třeba i na burze. Na burze můžete tuto internetovou měnu koupit za skutečné peníze nebo ji vyměnit za jiný druh zboží. Jakými způsoby lze koupit Bitcoin? Burza je z tohoto hlediska skutečně velmi otevřeným prostorem. Dávejte však pozor, hodnota této kryptoměny se mění každou minutu.

Investice do Bitcoinu – Bitcoin si žije vlastním životem, který nemůže měnit ani tvůrce kryptoměny. Kurzy Bitcoinu se samozřejmě různě mění; pokud Bitcoin nakoupíte v době, kdy je jeho kurz nízký, můžete svou investici až zdvojnásobit.

Prací – Bitcoin můžete velmi často získat také za odvedenou práci v oblasti IT, především za programování a další činnosti. Touto kryptoměnou lze stále častěji platit za nejrůznější služby a zboží i v běžném prostředí. Pokud už vlastníte zavedený podnik, zkuste přidat možnost platit bitcoiny.

Historie Bitcoinu a Cypherpunk

Bitcoin vznikl v komunitě takzvaných cypherpunkerů (slovo vzniklo spojením slov cyberpunk a cipher – šifra). Hnutí cypherpunku se přibližně od osmdesátých let (výrazněji však až od devadesátých let) snaží měnit svět pomocí kryptografie a nástrojů zaměřených na šifrování; jeho diskuse probíhaly především na takzvaných mailing listech (z nichž poslední aktivní fungoval donedávna na výstižné adrese al-Qaeda.net).

Manifest cypherpunkerů z roku 1993, dostupný například na activism.net, začíná takto: „Soukromí je pro otevřenou společnost v elektronickém věku nezbytné.“ A pokračuje: „Nemůžeme předpokládat, že nám vlády, korporace nebo jiné velké, beztvaré organizace samy od sebe laskavě umožní soukromí. (…) Pokud chceme mít soukromí, musíme si ho sami chránit. (…) My, cypherpunkeri, se věnujeme budování anonymních systémů. Své soukromí chráníme pomocí kryptografie. (…) Cypherpunkeri píší kód. Víme, že někdo musí napsat software na ochranu našeho soukromí, a protože soukromí nemůžeme získat, dokud to někdo neudělá, napíšeme ho sami.“

K hnutí cypherpunkerů patřili například Jacob Applebaum, autor anonymizačního softwaru Tor; Bram Cohen, autor P2P sítě BitTorrent; John Gilmore, také zakladatel známé americké Electronic Frontier Foundation; nebo Julian Assange, zakladatel serveru Wikileaks. V současnosti mailing list Cypherpunk stále funguje, a přestože byl donedávna poměrně mrtvý, aféra kolem Snowdena ho znovu oživila.

Z tohoto étosu aktivního boje za elektronické soukromí vyrostl také platební systém Bitcoin, jehož autor Satoshi Nakamoto (pseudonym) se účastnil i diskusí na mailing listu Cypherpunk. Potřebu vytvoření anonymního platebního systému nezávislého na státech výstižně zachycuje text zašifrovaný do myticky nazvaného Genesis blocku – vlastně prvního Bitcoinu na světě: The Times, 3. ledna 2009: kancléř uvažuje o druhém bailoutu bank.

Bitcoin je neregulovaná anonymní měna, jejíž filozofie je zčásti založena na aktivismu cypherpunku a zčásti na obdivu k rakouské ekonomické škole, která mimo jiné prosazuje kontrolovanou inflaci a omezené množství peněz. Například Milton Friedman, americký ekonom a mimo jiné poradce Ronalda Reagana, v rozhovoru z roku 2006 předpovídá, že při kontrolovaném množství peněz přestanou být centrální banky užitečné. „Představte si, že by FED řekl, že bude množství peněz zvyšovat o čtyři procenta rok co rok, měsíc co měsíc, týden co týden. Mohl by to být čistě mechanický projekt. Stačil by k tomu jednoduše počítač.“

Těžba Bitcoinu

Bitcoin a další kryptoměny lze těžit. Protože je kryptoměna složitý matematický algoritmus, těžba spočívá ve výpočtu tohoto algoritmu po blocích, za které získáte podíl mincí z vypočítaného bloku. Kryptoměny lze těžit pomocí speciálních zařízení, jako jsou minery, ale také pomocí výkonných grafických karet, případně méně efektivně pomocí procesoru. Měny jako Bitcoin a další měny z něj odvozené se těží pomocí ASIC minerů a USB minerů. Další altcoiny, tedy jiné měny odvozené od Litecoinu, se těží pomocí GPU – grafické karty. Některé měny, například Ripple, byly vytěženy už na začátku svého používání.

Mining pools

Měnu můžete těžit sami, ale také v těžebních poolech. Jde o doly s velkým množstvím těžařů, kteří hledají bloky mincí. Po jejich nalezení následuje ověření, zašifrování a předání. Za to dostáváte odměnu podle svého výkonu. Dá se říci, že jde o čistě softwarovou a výpočetní záležitost.

Cloud mining

K těžbě kryptoměn není bezpodmínečně nutné mít vlastní hardware. Vzhledem k vysokým nákladům na jeho pořízení a samotnou spotřebu elektrické energie se stále více rozšiřuje a využívá služba pronájmu hardwaru pro těžbu – cloud mining. Tato služba nabízí pronájem výpočetního výkonu za poplatek na stanovenou dobu. Po tuto dobu získáváte výnos z těžby.

Protože je šance najít blok samostatně nízká a mohli byste čekat týdny i měsíce, v těžebních poolech se sdružují stovky a tisíce těžařů, kteří tak nacházejí bloky častěji a dělí se o mince. Výše odměny závisí na výkonu a podílu na vytěženém bloku. Princip je stejný jako při těžbě zlata. Pokud máte v týmu mnoho těžařů s velkými rypadly a najde se velká žíla, dosáhnete vysokého zisku. V tomto případě jsou vašimi těžaři grafické karty a žílou je velký blok mincí. Počet bloků i mincí v nich je u každé mince stanoven jejím algoritmem. Různé jsou také způsoby distribuce.

Pooly pro těžbu kryptoměn

Existuje mnoho typů poolů. Některé jsou určené k těžbě jedné měny, existují ale také multipooly, v nichž lze přepínat z jedné měny na druhou. Kromě běžných poolů existují také P2P pooly, které představují hybrid mezi individuální a skupinovou těžbou. V P2P poolu se těžaři sdružují do jakéhosi poolu. Výhodou P2P poolu je nejvyšší možná odměna. Jeho nevýhodou jsou takzvaná období sucha, která zažilo mnoho těžařů s nižším výkonem. V P2P poolu totiž nedostáváte odměnu například během prvních 24 hodin. Něco mezi tím představují P2P proxy pooly, v nichž dostáváte odměnu už po prvních 5 minutách.